kolo-top.png Silniční okruh kolem Prahy pragoprojekt.png

RUZYNĚ-SUCHDOL



Stavba 518 Ruzyně – Suchdol silničního okruhu kolem Prahy (dále jen SOKP) je situována do severozápadního okraje hlavního města Prahy a společně se sousední stavbou 519 Suchdol - Březiněves představuje jeden z nejproblémovějších a nejnákladnějších úseků celého SOKP.

Návrh trasy (varianta J) stavby 518 Ruzyně – Suchdol SOKP začíná za stávající mimoúrovňovou křižovatkou Ruzyně Jih a pokračuje trasou v zářezu pod nadjezdem silnice (III/2404) spojující staré letiště Ruzyně s Nebušicemi. Následuje plánovaná MÚK Ruzyně, která spojuje okruh s rychlostní silnicí R7 (Praha – Slaný). Za křižovatkou jsou další dva nadjezdy (III/2402 a III/2404) spojující Přední Kopaninu, Nebušice a Horoměřice. Následná navrhovaná kosodélná mimoúrovňová křižovatka Horoměřice (typ diamant) slouží k napojení silnice II/240 a okolních obcí včetně městské části Prahy 6 k SOKP. Trasa  pokračuje k nadjezdu silnice Horoměřice – Lysolaje a otevřenou krajinou dále k MÚK Výhledy se silnicí II/241 napojující Suchdol a obec Černý Vůl. Za křižovatkou je plánován téměř 2 km dlouhý hloubený tunel Suchdol, který je příčně rozdělen do dvou obdélníkových jednosměrně pojížděných třípruhových tubusů . Na druhém konci před východním portálem tunelu Suchdol je situována  MÚK Rybářka. Ta je navržena v trubkovitém tvaru, jehož hlavní směr, levý a pravý pás silničního okruhu je nad sebou a proto jsou některé větve křižovatky v tunelu. MÚK Rybářka  napojuje necelé 2 km dlouhý přivaděč Rybářka, který je z větší části veden hloubeným tunelem Rybářka o délce 0,86 km. Patrové uspořádání SOKP převádí v horní úrovni směr  do Ruzyně a ve spodní úrovni směr do Březiněvse. Stavba končí na opěře mostu přes Vltavu. Základní podmínkou realizace stavby SOKP 518 je společné uvedení do provozu se sousední stavbou 519 (Suchdol – Březiněves).

Trasa stavby 518 (Ruzyně – Suchdol) SOKP ve variantě J je zahrnuta do schváleného územního plánu hlavního města Prahy. Problémem další přípravy je odpor občanských sdružení a některých městských částí Prahy 6 a Prahy 8 proti vedení trasy ve variantě J. Dokumentace pro územní rozhodnutí byla zpracována v  roce 2005, územní rozhodnutí bylo vydáno v srpnu 2008. Odpůrci sledovaného řešení (MČ Suchdol, MČ Dolní Chabry, občanská sdružení, samotní občané) však podali v zákonné lhůtě proti vydání ÚR řadu odvolání i námitek. Ve 2 .pol. r. 2010 bylo MMR územní rozhodnutí vráceno na stavební úřad MHMP k doplnění a opětnému projednání.

 Na základě námitek odpůrců sledované trasy byl rozhodnutím Nejvyššího správního soudu ze ZÚR (územní plán HMP) z grafické a textové části vyňat celý severozápadní segment SOKP. V rozsudku se jako závažné pochybení uvádí zejména neposouzení vlivů koncepce na vládou ČR v listopadu 2009 vyhlášenou evropsky významnou lokalitu „Kaňon Vltavy u Sedlce" vč. prioritního typu stanoviště zařazenou do soustavy Natura 2000 a její potenciální narušení.

 

Průběžné odvolávání občanských iniciativ i MČ Praha – Suchdol a Dolní Chabry, praktikované již řadu let v předmětné oblasti, a to ve všech stupních přípravy, přičemž iniciativy plnohodnotně využívají platné legislativy ke zpomalení či zastavění stavby.

 

 

Na základě rozsudku NSS a  precedentního rozhodnutí MMR:

- byly  zrušeny části ZUR hl.m.Prahy , které se přímo dotýkají předmětu žádaného
  územního rozhodnutí
- není soulad  DUR ani s platným ÚP, protože v tomto segmentu neplatí  změna
  Z1000 ( její neplatnost oznámena ve 12/2007, v případě SZ segmentu SOKP od té
  doby nenapraveno)

- na severozápadní segment SOKP není vydáno ÚR a za této situace  není ani
  možno ÚR vydat.


Dne 14. 8. 2013 Krajský soud v Praze zrušil dokument Zásady územního rozvoje Středočeského kraje v části týkající se vymezení koridoru Pražského okruhu staveb 518 a 519. Kraj podal kasační stížnost, ale NSS svým rozhodnutím ze dne 17. 4.  2014 verdikt krajského soudu potvrdil. Středočeský kraj zadal vypracování Aktualizace č. 2 ZÚR Středočeského kraje, jejíž projednání se předpokládá v roce 2016.


V 04/2014 byla na MHMP - Institut plánování a rozvoje, Kancelář infrastruktury a krajiny předána Studie vedení trasy SOKP 518 ke změně Územního plánu hl. m. Prahy, ve které je řešen soulad se stanoviskem k dokumentaci EIA a jsou zapracovány připomínky vzniklé při projednávání  dokumentace pro územní řízení. Zastupitelstvo hl. m. Prahy usnesením č. 41/1 ze dne 11. 9. 2014 schválilo Aktualizaci č. 1 ZÚR HMP, která je vydána opatřením obecné povahy č. 43/2014 s účinností od 1. 10. 2014. V této aktualizaci byly koridory pro Pražský okruh vráceny do svých původních tras. Advokátní kancelář Dohnal a Bernard, která zastupuje 8 městských částí, 4 obce a 6 fyzických osob, však podala návrh na zrušení  této Aktualizace č. 1 ZÚR HMP. Na přelomu let 2015/16 se  připravují podklady pro zadání VZ "Srovnávací studie SOKP 518+519 k získání závazného stanoviska dle přechodných ustanovení novely zákona č. 39/2015 Sb.", kterým se změnil zákon č. 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí v platném znění. Podání žádosti se bude odvíjet od postoje MŽP ke stavbě SOKP 511.


Od 1. 1. 2016 je podle zákona č. 268/2015 Sb., kterým se mění zákon č. 13/1997 Sb. o pozemních komunikacích, celý Pražský okruh (SOKP) zařazen do sítě dálnic jako dálnice D0. Navržené šířkové uspořádání zůstává beze změny.

Dotčená katastrální území:

Hl.m.Praha: Dolní Liboc, Ruzyně, Přední Kopanina, Nebušice, Lysolaje, Suchdol, Sedlec
Středočeský kraj: Horoměřice, Roztoky u Prahy

Technická specifikace:
Celková délka stavby 9,40 km
Šířkové uspořádání S 34
Návrhová rychlost 100 km/h
Počet MÚ křižovatek 4 - MÚK Ruzyně (s R7) MÚK Horoměřce (s II/240), MÚK Výhledy (s II/241), MÚK Rybářka (s přivaděčem Rybářka)
Počet mostů celkem 13
Počet mostů na vlastním úseku 4
Počet mostů na přeložkách přes úsek 9
Tunely 2 přesypané Suchdol ( 1,98 km resp. 1,77 km), Rybářka (0,86 km)
Protihlukové stěny 6 - 1936 m
Zemní práce - výkop 3,477 mil. m3
Zemní práce - násyp 0,809 mil. m3
banner-zive.png, 16kB
ico-link.png, 3,7kB

Prohlédněte si také


Něco málo o historii okruhu

foto-historie.png, 42kB

První zmínky o silničním obchvatu kolem Prahy (tehdy nazývaného Pražský dálnicový okruh) jsou již z 30. let 20. století, tj. z období vzniku historie dálnic na našem (tehdy Československém) území.

Vliv stavby na okolí

foto-vliv.png

Úkolem okruhu je, ale hlavně bude, odlehčit zatížené síti městských komunikací a propojit všechny dálnice a rychlostní silnice u Prahy a umožnit tak tranzitní dopravě plynulý přechod mezi všemi dálkovými trasami, které se z Prahy radiálně rozbíhají.

Pozitiva projektu

foto-pozitiva.png

Úkolem okruhu je, ale hlavně bude, odlehčit zatížené síti městských komunikací a propojit všechny dálnice a rychlostní silnice u Prahy a umožnit tak tranzitní dopravě plynulý přechod mezi všemi dálkovými trasami, které se z Prahy radiálně rozbíhají.