kolo-top.png Silniční okruh kolem Prahy pragoprojekt.png

RUZYNĚ-SUCHDOL



Stavba 518 Ruzyně – Suchdol silničního okruhu kolem Prahy (dále jen SOKP) je situována do severozápadního okraje hlavního města Prahy a společně se sousední stavbou 519 Suchdol - Březiněves představuje jeden z nejproblémovějších a nejnákladnějších úseků celého SOKP.
 

Návrh trasy (varianta J) stavby 518 Ruzyně – Suchdol SOKP začíná za stávající mimoúrovňovou křižovatkou Ruzyně Jih a pokračuje trasou v zářezu pod nadjezdem silnice (III/2404) spojující staré letiště Ruzyně s Nebušicemi. Následuje plánovaná MÚK Ruzyně, která spojuje okruh s rychlostní silnicí R7 (Praha – Slaný). Za křižovatkou jsou další dva nadjezdy (III/2402 a III/2404) spojující Přední Kopaninu, Nebušice a Horoměřice. Následná navrhovaná kosodélná mimoúrovňová křižovatka Horoměřice (typ diamant) slouží k napojení silnice II/240 a okolních obcí včetně městské části Prahy 6 k SOKP. Trasa  pokračuje k nadjezdu silnice Horoměřice – Lysolaje a otevřenou krajinou dále k MÚK Výhledy se silnicí II/241 napojující Suchdol a obec Černý Vůl. Za křižovatkou je plánován téměř 2 km dlouhý hloubený tunel Suchdol, který je příčně rozdělen do dvou obdélníkových jednosměrně pojížděných třípruhových tubusů . Na druhém konci před východním portálem tunelu Suchdol je situována  MÚK Rybářka. Ta je navržena v trubkovitém tvaru, jehož hlavní směr, levý a pravý pás silničního okruhu je nad sebou a proto jsou některé větve křižovatky v tunelu. MÚK Rybářka  napojuje necelé 2 km dlouhý přivaděč Rybářka, který je z větší části veden hloubeným tunelem Rybářka o délce 0,86 km. Patrové uspořádání SOKP převádí v horní úrovni směr  do Ruzyně a ve spodní úrovni směr do Březiněvse. Stavba končí na opěře mostu přes Vltavu. Základní podmínkou realizace stavby SOKP 518 je společné uvedení do provozu se sousední stavbou 519 (Suchdol – Březiněves).

Trasa stavby 518 (Ruzyně – Suchdol) SOKP ve variantě J je zahrnuta do schváleného územního plánu hlavního města Prahy. Problémem další přípravy je odpor občanských sdružení a některých městských částí Prahy 6 a Prahy 8 proti vedení trasy ve variantě J. Dokumentace pro územní rozhodnutí byla zpracována v  roce 2005, územní rozhodnutí bylo vydáno v červenci 2008. Byla k němu podána řada odvolání, takže územní řízení nebylo ani po téměř dvou letech dokončeno.

Dotčená katastrální území:

Hl.m.Praha: Dolní Liboc, Ruzyně, Přední Kopanina, Nebušice, Lysolaje, Suchdol, Sedlec
Středočeský kraj: Horoměřice, Roztoky u Prahy

Technická specifikace:
Celková délka stavby 9,40 km
Šířkové uspořádání S 34
Návrhová rychlost 100 km/h
Počet MÚ křižovatek 4 - MÚK Ruzyně (s R7) MÚK Horoměřce (s II/240), MÚK Výhledy (s II/241), MÚK Rybářka (s přivaděčem Rybářka)
Počet mostů celkem 13
Počet mostů na vlastním úseku 4
Počet mostů na přeložkách přes úsek 9
Tunely 2 přesypané Suchdol ( 1,98 km resp. 1,77 km), Rybářka (0,86 km)
Protihlukové stěny 6 - 1936 m
Zemní práce - výkop 3,477 mil. m3
Zemní práce - násyp 0,809 mil. m3
banner-zive.png, 16kB
ico-link.png, 3,7kB

Prohlédněte si také


Něco málo o historii okruhu

foto-historie.png, 42kB

První zmínky o silničním obchvatu kolem Prahy (tehdy nazývaného Pražský dálnicový okruh) jsou již z 30. let 20. století, tj. z období vzniku historie dálnic na našem (tehdy Československém) území.

Vliv stavby na okolí

foto-vliv.png

Úkolem okruhu je, ale hlavně bude, odlehčit zatížené síti městských komunikací a propojit všechny dálnice a rychlostní silnice u Prahy a umožnit tak tranzitní dopravě plynulý přechod mezi všemi dálkovými trasami, které se z Prahy radiálně rozbíhají.

Pozitiva projektu

foto-pozitiva.png

Úkolem okruhu je, ale hlavně bude, odlehčit zatížené síti městských komunikací a propojit všechny dálnice a rychlostní silnice u Prahy a umožnit tak tranzitní dopravě plynulý přechod mezi všemi dálkovými trasami, které se z Prahy radiálně rozbíhají.