|
STAVBA
|
EIA
|
Stanovisko MŽP |
DÚR
|
ÚR
|
DSP
|
SP
|
Zprovoznění |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| D0 510/I Satalice - Horní Počernice | v provozu od 1984 | ||||||
| D0 510/II Horní Počernice - Běchovice | v provozu od 1993 | ||||||
| D0 511 Běchovice - D1 | 04/2017 | 11/2017 | 05/2018 | 06/2019 | 06/2019 | 12/2020 | 2024 |
| D0 512 D1 - Vestec | 02/2001 | 12/2002 | 03/2005 | 09/2007 | 11/2007 | 10/2008 | v provozu od 09/2010 |
| D0 513 Vestec - Lahovice | 04/2000 | 04/2001 | 04/2002 | 11/2014 | 2005 | 06/2006 | v provozu od 09/2010 |
| D0 514 Lahovice - Slivenec | 08/1998 | 03/2001 | 12/1999 | 02/2004 | 2005 | 03/2006 | v provozu od 09/2010 |
| D0 515 Slivenec - Třebonice | v provozu od 1983 | ||||||
| D0 516 Třebonice - Řepy | 12/1992 | 04/1995 | 1996 | v provozu od 08/2000 | |||
| D0 517 Řepy - Ruzyně | 12/1992 | 06/1995 | 1996 | 07/1997 | 1998 | v provozu od 10/2001 | |
| D0 518 Ruzyně - Suchdol | 02/2020 | 10/2020 | 03/2021 | 03/2022 | 2025 | ||
| D0 519 Suchdol - Březiněves | 02/2020 | 10/2020 | 03/2021 | 03/2022 | 2025 | ||
| D0 520 Březiněves - Satalice | 03/2020 | 11/2020 | 06/2022 | 2025/2026 |
První zmínky o silničním obchvatu kolem Prahy (tehdy nazývaného Pražský dálnicový okruh) jsou již z 30. let 20. století, tj. z období vzniku historie dálnic na našem (tehdy Československém) území. Hlavním důvodem, proč se tehdejší projektanti zabývali myšlenkou vytvoření okružní dálnice kolem hlavního města, bylo odklonění tranzitní dopravy, vzniklé po dokončení plánovaných dálnic v Čechách, které měli vést všechny přes Prahu (tahy do Českých Budějovic, Plzně, Brna, Hradce Králové, Ústí nad Labem).
Po okupaci v roce 1939, tj. v období ve kterém dohled nad výstavbou dálnic na našem území převzaly německé úřady, byly sledovány dvě varianty vedení okruhu kolem Prahy:
V roce 1941 bylo, dle tehdejšího návrhu referenta pro cizí tratě dálnic na Generálním inspektorátu německých silnic (úřad vykonávající dohled na výstavbou dálnic na našem území), rozhodnuto o Německé variantě tangentního řešení vedení okruhu kolem Prahy. Česká varianta byla zcela zamítnuta. Na jaře téhož roku byly zadány jednotlivé stavební úseky pražským firmám. Jednalo se o úseky:
I.) díl 4/1 – od Vltavy po nově určený začátek dálnice v Praze na Spořilově – úsek nebyl rozestavěn, v současnosti je po tomto úseku vedena tzv. Jižní spojka;
II.) díl 5/0 dálnice Praha – Brno – slovenská hranice – jednalo se o část mezi posunutým a původním začátkem dálnice – na tomto úseku byly u starého Spořilova částečně provedeny zemní práce.
Projekční práce na pražském okruhu probíhaly v předstihu. Za zmínku stojí zejména předpokládané přemostění Vltavy u Zlíchova. Pro tuto stavbu byl zvolen patrový most, který měl v horním patře dvě normální vozovky dálnice, dvě vozovky pro místní automobilovou dopravu, dvě cyklistické stezky, střední dělící pruh a dva metry širokou krajnici. Ve spodním patře mostu se měla nacházet železnice, dva chodníky pro pěší a plánovaná pražská rychlodráha (metro).
Poprvé byla při přípravě projektu na našem území použita vizualizace (vyjma vizualizací Německé průchozí dálnice provedené v letech 1939-41) tzv. Rankeho metodou.
Veškeré snahy o realizaci projektů byly zmařeny 30. dubna 1942. Na nátlak říšských úřadů byly zastaveny veškeré realizační práce na dálnicích na našem území (včetně okruhu). Tento zákaz platil až do skončení války. Projekční práce se zastavují až v roce 1943.
Jedinou do dnešní doby viditelnou stavbou, kterou se podařilo na plánovaném okruhu vybudovat na přelomu třicátých a čtyřicátých let, byl železniční most přes plánovanou dálnici v oblasti Kyjí na trati spojující Malešice a Běchovice. Tento most nebyl v budoucnu pro silniční okruh využit. V současné době pod ním vede místní komunikace.
Po Válce dochází k postupnému obnovování prácí na jednotlivých rozestavěných částech dálnice D1 na našem území. Vlastní práce na okruhu kolem Prahy nebyly ovšem nikdy zahájeny. Došlo pouze k přepracování projektu z tangentního na okružní s tím, že některé technické parametry byly pozměněny tak, aby celá stavba byla úspornější (jednalo se zejména o mostní objekty) . Po roce 1950 však veškeré projekční a přípravné práce opět utichají. Na našem území zůstává k tomuto roku 188 kilometrů rozestavěných a opuštěných dálnic.
Silniční okruh kolem Prahy (SOKP) je součástí sítě dálnic a silnic České republiky. Tato skutečnost vychází z Návrhu rozvoje dopravních sítí v České republice do roku 2010, schváleného usnesením vlády ČR č. 741 ze dne 21. 7. 1999. SOKP patří mezi nejvýznamnější dopravní stavby hlavního města Prahy a Středočeského kraje a po svém dokončení se stane jednou z dopravně nejzatíženějších komunikací v České republice. Je součástí IV. multimodálního koridoru transevropské dopravní sítě TEN-T. Jeho trasa je v souladu s Územním plánem hlavního města Prahy a s Územním plánem Pražského regionu. Hlavním účelem stavby SOKP je vybudovat takovou kapacitní komunikaci, která převede dopravní vztahy vůči Praze tranzitní, optimálně rozvede vztahy vnější zdrojové a cílové dopravy na příslušné radiály a uspokojí tangenciální dopravní vztahy v okrajových částech města. Tím výrazně přispěje ke zvýšení bezpečnosti silničního provozu na komunikační síti hlavního města Prahy a ke zlepšení životního prostředí ve městě.
Stavba celého SOKP je rozdělena do 11 úseků, z nichž 7 je již v provozu. Zbývající 4 úseky jsou v přípravě.
