1. 1. 2023

Vážení čtenáři těchto stránek, do nového roku 2023 pohodu, klid, úspěchy v osobním        i pracovním životě, toleranci a především hodně…

6. 1. 2022

Vážení čtenáři těchto stránek,i v této složité době Vám v novém roce 2022 především pevné  zdraví, ale také hodně spokojenosti, štěstí a úspěchů v …

Úseky dálnice

Zpět
skrýt legendu

Novinky

Články o Pražském okruhu od 1. dubna do 30. června 2023

6. 4. 2023
Články o Pražském okruhu a články, které se ho dotýkají a objevily se v médiích od 1. dubna do 30. června 2023.

Články o Pražském okruhu od 1. ledna do 31. března 2023

3. 1. 2023
Články o Pražském okruhu a články, které se ho dotýkají a objevily se v médiích od 1. ledna do 31. března 2023.

Novoroční přání 2023

1. 1. 2023
Vážení čtenáři těchto stránek, do nového roku 2023 pohodu, klid, úspěchy v osobním        i pracovním životě, toleranci a především hodně pevné a stálé zdraví Vám všem přeje Spolek pro výstavbu SOKP

ÚČEL STAVBY

Vliv a zásahy stavby na okolí
Pozitiva a negativa projektu
SOKP je významnou dopravní stavbou celostátní úrovně, která v konečné podobě tvoří součást základního komunikačního systému hlavního města Prahy jehož základními funkcemi jsou:
  • převedení průjezdné tranzitní dopravy
  • rozvádění zátěží zdrojových a cílových z vnější dálniční sítě na komunikační síť města
  • přenášení části vnitroměstských dopravních vztahů především u městských čtvrtí sousedících s okruhem.
Díky svému rozsahu a výše zmíněným funkcím má celá stavba SOKP vliv na své okolí z různých hledisek:
 
RŮZNÉ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE
Díky realizaci SOKP dojde k rozvoji územních plánů sídel ležících v jeho blízkosti. Lze očekávat, že dojde ke zvýšenému zájmu o pozemky které jsou v blízkosti rychlostní komunikace využitelné pro podnikatelskou činnost a pro bydlení. Je kladen důraz na to, aby byly při schvalování nových investičních aktivit důsledně dodržovány platné legislativy z hlediska ochrany životního prostředí a všechny stavby a činnosti, které vymezuje zákon č. 100/2001 Sb. o posuzování vlivu na životní prostředí (EIA), byly podrobeny danému procesu. Výstavba nové obytné zástavby není povolována v blízkosti plánované rychlostní komunikace s ohledem na negativní působení na obyvatele z hlediska hluku.
 
OBYVATELSTVO
Vliv stavby na obyvatelstvo je třeba rozdělit do dvou skupin: a) vliv na obyvatele v blízkosti trasy, b) vliv na obyvatelstvo v městských částech, které jsou dnes přetíženy dopravou. Základním faktorem, který ovlivňuje vliv stavby na obyvatelstvo v blízkosti trasy, je konkrétní vzdálenost osídlení od rychlostní komunikace. Jednotlivé stavby SOKP jsou vedeny tak, aby se v maximální možné míře vyhýbaly obytným částem. Pro ochranu jednotlivých dílčích objektů v blízkosti trasy jsou navržena nebo realizována protihluková opatření. Vliv výstavby silničního okruhu na obyvatelstvo ve vnitřní Praze bude jednoznačně pozitivní.
KRAJINA
Jednotlivé zrealizované, popř. připravované úseky, jsou naprojektovány tak, aby v co možná nejmenší míře ovlivňovaly krajinný ráz. Veškerá technická řešení jsou volena tak, aby celá stavba byla esteticky začleněna do krajiny (technické řešení mostních objektů, minimalizace zářezů a násypů, vlastní vegetační úpravy na komunikaci).
 
EKOLOGIE
Obecným rizikem staveb dálničního typu je vytváření migračních bariér v krajině; rizika znečištění plynoucí z stavby a provozu komunikace, tj. znečištění povrchových nebo podzemních vod, znečištění ovzduší a hluk. Při realizaci jednotlivých staveb je věnována velká pozornost eliminaci negativních vlivů stavby na životního prostředí. Je realizováno nebo naprojektováno dostatečné množství migračních průchodů, přemostění významných biotopů, odvodnění vozovek dešťovou kanalizací se zaústěním do sedimentačních nádrží (čistící zařízení a lapoly), apod.
Závěrem lze konstatovat, že po dokončení SOKP pozitiva plynoucí z realizace této významné silniční dopravní stavby budou výrazně převyšovat negativní vlivy a zásahy, která tato s stavba s sebou přináší pro své okolí.

Pozitiva projektu

Přínosy zprovoznění Silničního okruhu kolem Prahy je možné vyjádřit takto:

1) Z širšího pohledu hlavního města dojde k doplnění ucelené a přehledné hlavní uliční sítě v Praze, která nabídne také nejzazší objízdnou trasu v dobré kvalitě a kapacitě.

2) Dojde k podstatnému snížení intenzit dopravy na stávající okružní silnici II/101 (aglomerační okruh) a tím zlepšení životního prostředí v obcích ležících přímo na ní nebo v její těsné blízkosti.

3) Tranzitní doprava bude odstraněna z vnitroměstských komunikací Prahy a tím dojde k odlehčení celé řady dnes již přetížených tras.

4) Okruh umožní rozptyl radiální dopravy do jednotlivých částí města a tím sníží tranzitní dopravní vztahy přes jednotlivé obytné čtvrtě a obce nacházející se v prstenci okolo hlavního města Prahy.

5) Zprovoznění okruhu bude mít pozitivní vliv na zatížení dopravní sítě mezinárodní kamionovou dopravu a to včetně zásobování velkoskladů, které se převážně nacházejí v územích podél SOKP a přilehlých úseků silnic a dálnic.

6) Bude zvýšena bezpečnost provozu ve městě a sníží se počet dopravních nehod a jejich následků.

7) SOKP též umožní kvalitní propojení levé a pravé strany Vltavy v případě živelních pohrom.

Úkolem okruhu je, ale hlavně bude, odlehčit zatížené síti městských komunikací a propojit všechny dálnice a rychlostní silnice u Prahy a umožnit tak tranzitní dopravě plynulý přechod mezi všemi dálkovými trasami, které se z Prahy radiálně rozbíhají. Vzhledem k poloze naší republiky uprostřed Evropy a vzhledem ke zrušení hranic začleněním České republiky mezi země Schengenské smlouvy došlo ke zvýšení tranzitní dopravy přes naše území, které od konce roku 2008 ovlivnila celoevropská ekonomická recese. V příštích letech lze ale další růst tranzitu opět očekávat . Všechna tato doprava bude využívat SOKP namísto problematického a pomalého projíždění Prahou.

Aby svou funkci okruh vykonával, nesmí vést příliš daleko od města, aby tranzit nevyužíval kratší cestu přes město, zároveň také nesmí vést blízko hustě zastavěných obytných oblastí. O budoucí trase SOKP se v několika lokalitách vedou dlouhé diskuse, proti různým možným variantám tras stojí řada občanských sdružení a ekologů (nejsilnější odpor proti současným plánům se vede v městské části Praha-Suchdol).

Negativa projektu

Silniční okruh kolem Prahy patří svým rozsahem a strategickou polohou mezi nejdůležitější stavby dopravní infrastruktury na území České republiky.

Díky svému rozsahu a velikosti (plánovaná délka rychlostní silnice je téměř 83 km) přináší realizace této stavby a vlastně i stavba sama určitá negativa a úskalí zejmnéma ve vztahu k životnímu prostředí. Jedná se o :

a) při realizaci stavby:

- hluk, prašnost, zábor území,
- doprava různých druhů materiálů ze/na stavbu,
- deponování a doprava rubaniny při ražbě tunelů,
- narušení krajinného rázu,
- při ražbě tunelů může dojít ke ztrátám podzemních vod v okolí stavby,
- ovlivnění kvality vody,
- vznik odpadů během výstavby.

b) při provozu:

- zvýšení hluku v oblasti provozované komunikace,
- zvýšení prašnosti,
- nebezpečí znečištění podzemních a povrchových vod při havariích,
- znečištění ovzduší výfukovými plyny;
- narušení krajinného rázu.

V případě tak dopravně významné komunikace jako je SOKP je možno očekávat, že po svém uvedení do provozu přiláká vysoké dopravní objemy a tím i výše zmíněné negativa. Proto byly a jsou kladeny vysoké požadavky na ochranu životního prostředí, které jsou specifikovány v dokumentu EIA pro jednotlivé stavby. Všechny stavby jsou pokud možno trasovány mimo obytnou zástavbu tak, aby bylo dosaženo co možná nejvyšší úrovně a kvality života v okolí stavby.

Výstavba SOKP aplikuje moderní poznatky a technologie z ochrany životního prostředí jako jsou zejména:

- protihluková opatření (protihlukové stěny a valy),
- migrační objekty pro živočichy (biokorydory),
- ochrana vod (retenční nádrže),
- snaho o minimalizování záboru zěmědělské a lesní půdy a to jak trvalé tak i dočasné,
- oplocení stavby (zamezení průniku a ohrožení živočichů),
- náhradní zalesnění za zábory lesní a zemědělské půdy.

SOKP přispěje po svém dokončení k celkovému zlepšení životního prostředí snížením kongescí a tím vypouštění nadměrného množství výfukových plnyů ve vnitřní Praze (Jižní spojka, radiály) a v okrajových částech Prahy. Stane se tak nedílnou součástí každodenního života metropole.

Harmonogram výstavby

Definitivní zprovoznění jednotlivých staveb je závislé na zajištění finančních prostředků a bezkolizním projednání jenotlivých staveb.

STAVBA

 

EIA

 

Stanovisko

MŽP

DÚR

 

ÚR

 

DSP

 

SP

 

Zprovoznění

D0 510/I Satalice - Horní Počernice             v provozu od 1984
D0 510/II Horní Počernice - Běchovice             v provozu od 1993
D0 511 Běchovice - D1 04/2017 11/2017 05/2018 06/2019 06/2019 12/2020  2024
D0 512 D1 - Vestec 02/2001 12/2002 03/2005 09/2007 11/2007 10/2008 v provozu od 09/2010
D0 513 Vestec - Lahovice 04/2000 04/2001 04/2002 11/2014 2005 06/2006 v provozu od 09/2010
D0 514 Lahovice - Slivenec 08/1998 03/2001 12/1999 02/2004 2005 03/2006 v provozu od 09/2010
D0 515 Slivenec - Třebonice             v provozu od 1983
D0 516 Třebonice - Řepy 12/1992 04/1995     1996   v provozu od 08/2000
D0 517 Řepy - Ruzyně 12/1992 06/1995 1996 07/1997 1998   v provozu od 10/2001
D0 518 Ruzyně - Suchdol 02/2020 10/2020 03/2021 03/2022     2025 
D0 519 Suchdol - Březiněves 02/2020 10/2020 03/2021 03/2022     2025 
D0 520 Březiněves - Satalice 03/2020 11/2020   06/2022     2025/2026 

EIA - hodnocení vlivu stavby na životní prostředí, ÚR - územní rozhodnutí, SP - stavební povolení, 
DÚR - dokumentace k územnímu rozhodnutí, DSP - dokumentace ke stavebnímu povolení
 

Vznik a historie projektu silničního okruhu kolem Prahy

První zmínky o silničním obchvatu kolem Prahy (tehdy nazývaného Pražský dálnicový okruh) jsou již z 30. let 20. století, tj. z období vzniku historie dálnic na našem (tehdy Československém) území. Hlavním důvodem, proč se tehdejší projektanti zabývali myšlenkou vytvoření okružní dálnice kolem hlavního města, bylo odklonění tranzitní dopravy, vzniklé po dokončení plánovaných dálnic v Čechách, které měli vést všechny přes Prahu (tahy do Českých Budějovic, Plzně, Brna, Hradce Králové, Ústí nad Labem).

Po okupaci v roce 1939, tj. v období ve kterém dohled nad výstavbou dálnic na našem území převzaly německé úřady, byly sledovány dvě varianty vedení okruhu kolem Prahy:

  1. tzv. Česká, jejíž provedení se v mnohém podobalo dnešní představě o realizaci okruhu, zejména v oblasti Suchdola a
  2. tzv. Německá – tangentní, která byla poprvé zmíněna na konci roku 1939. V tomto návrhu jsou preferovány směry Lovosice – České Budějovice, resp. Plzeň – Náchod.

V roce 1941 bylo, dle tehdejšího návrhu referenta pro cizí tratě dálnic na Generálním inspektorátu německých silnic (úřad vykonávající dohled na výstavbou dálnic na našem území), rozhodnuto o Německé variantě tangentního řešení vedení okruhu kolem Prahy. Česká varianta byla zcela zamítnuta. Na jaře téhož roku byly zadány jednotlivé stavební úseky pražským firmám. Jednalo se o úseky:

I.) díl 4/1 – od Vltavy po nově určený začátek dálnice v Praze na Spořilově – úsek nebyl rozestavěn, v současnosti je po tomto úseku vedena tzv. Jižní spojka; 

II.) díl 5/0 dálnice Praha – Brno – slovenská hranice – jednalo se o část mezi posunutým a původním začátkem dálnice – na tomto úseku byly u starého Spořilova částečně provedeny zemní práce.

Projekční práce na pražském okruhu probíhaly v předstihu. Za zmínku stojí zejména předpokládané přemostění Vltavy u Zlíchova. Pro tuto stavbu byl zvolen patrový most, který měl v horním patře dvě normální vozovky dálnice, dvě vozovky pro místní automobilovou dopravu, dvě cyklistické stezky, střední dělící pruh a dva metry širokou krajnici. Ve spodním patře mostu se měla nacházet železnice, dva chodníky pro pěší a plánovaná pražská rychlodráha (metro). 

Poprvé byla při přípravě projektu na našem území použita vizualizace (vyjma vizualizací Německé průchozí dálnice provedené v letech 1939-41) tzv. Rankeho metodou.

Veškeré snahy o realizaci projektů byly zmařeny 30. dubna 1942. Na nátlak říšských úřadů byly zastaveny veškeré realizační práce na dálnicích na našem území (včetně okruhu). Tento zákaz platil až do skončení války. Projekční práce se zastavují až v roce 1943.

Jedinou do dnešní doby viditelnou stavbou, kterou se podařilo na plánovaném okruhu vybudovat na přelomu třicátých a čtyřicátých let, byl železniční most přes plánovanou dálnici v oblasti Kyjí na trati spojující Malešice a Běchovice. Tento most nebyl v budoucnu pro silniční okruh využit. V současné době pod ním vede místní komunikace.

Po Válce dochází k postupnému obnovování prácí na jednotlivých rozestavěných částech dálnice D1 na našem území. Vlastní práce na okruhu kolem Prahy nebyly ovšem nikdy zahájeny. Došlo pouze k přepracování projektu z tangentního na okružní s tím, že některé technické parametry byly pozměněny tak, aby celá stavba byla úspornější (jednalo se zejména o mostní objekty) . Po roce 1950 však veškeré projekční a přípravné práce opět utichají. Na našem území zůstává k tomuto roku 188 kilometrů rozestavěných a opuštěných dálnic.


Silniční okruh kolem Prahy (SOKP) je součástí sítě dálnic a silnic České republiky. Tato skutečnost vychází z Návrhu rozvoje dopravních sítí v České republice do roku 2010, schváleného usnesením vlády ČR č. 741 ze dne 21. 7. 1999. SOKP patří mezi nejvýznamnější dopravní stavby hlavního města Prahy a Středočeského kraje a po svém dokončení se stane jednou z dopravně nejzatíženějších komunikací v České republice. Je součástí IV. multimodálního koridoru transevropské dopravní sítě TEN-T. Jeho trasa je v souladu s Územním plánem hlavního města Prahy a s Územním plánem Pražského regionu. Hlavním účelem stavby SOKP je vybudovat takovou kapacitní komunikaci, která převede dopravní vztahy vůči Praze tranzitní, optimálně rozvede vztahy vnější zdrojové a cílové dopravy na příslušné radiály a uspokojí tangenciální dopravní vztahy v okrajových částech města. Tím výrazně přispěje ke zvýšení bezpečnosti silničního provozu na komunikační síti hlavního města Prahy a ke zlepšení životního prostředí ve městě. 

Stavba celého SOKP je rozdělena do 11 úseků, z nichž 7 je již v provozu. Zbývající 4 úseky jsou v přípravě.

Obsah těchto webových stránek je tvořen informacemi poskytnutými Ředitelstvím silnic a dálnic ČR, Sdružením pro výstavbu silničního okruhu kolem Prahy, projekčními, konzultačními a stavebními podnikateli a vlastní činností autorů těchto stránek. Veškerá práva majitelů autorských práv jsou vyhrazena. Veškeré informace v podobě fotografií, animací, vizualizací, filmových materiálů a textů uveřejněných na této webové prezentaci jsou povoleny pouze pro domácí použití. Toto omezení vylučuje použití těchto informací k jakékoliv veřejné produkci, televiznímu šíření, výrobě kopií, pronájmu, půjčování, prodeji neoprávněnými osobami apod. Porušování autorského práva je trestným činem, za který může být pachatel potrestán trestem odnětí svobody v trvání až 5 let a peněžitým trestem do výše 5.000.000,- Kč.

Pokud má jakákoliv právnická nebo fyzická osoba zájem o použití těchto informací jiným než povoleným způsobem, je povinna oficiálně zažádat o souhlas majitele autorských práv, tj. ŘSD ČR na e-mailovou adresu: posta@rsd.cz
© 2018 Silniční okruh kolem Prahy